Z fóra „Trampové proti mastňákům a astrachánům“ na Lide.cz
Je tomu drahně let, když sem byl, jako malinký dítě, který zvědavě poprve koukalo na svět, nošen ve fusaku na zádech otce, připevněn na usárnu cestou do lesů a luk, kolem Račího údolí, někde ve hvozdech Rychlebských hor, jindy zas hřebenovkou přes Červenou horu a Keprník, pak zas údolím Oslavky přes Kamenačku a Zlatou podkovu ...
Byly to vandry, nebo nebyly?
Léta běžela ... já povyrostl a už sem chodil sám po svejch. A zas se chodilo po lesích, loukách, polích, v údolích i horách ...
Byly to vandry, nebo nebyly?
A když už se někam vyráželo, nebylo to jen k ohňům, ale co bylo hlavnější, bylo to s kamarády.
V těch letech útlého mládí to ještě bylo bezstarostné, byl sem ještě dítě, ale jak člověk dospěje začnou přibývat i smutné chvilky ... život se s nikým nemazlí ... zemřel děda, šerif osady ... oporou tu ale byli, nejen otec (dědic šerifské hvězdy), ale i kamarádi ...
V těch letech útlého mládí to ještě bylo bezstarostné, byl sem ještě dítě, ale jak člověk dospěje začnou přibývat i smutné chvilky ... život se s nikým nemazlí ... zemřel děda, šerif osady ... oporou tu ale byli, nejen otec (dědic šerifské hvězdy), ale i kamarádi ...
Byli to trempové?
Když pak naše rodina potřebovala spravit barák, abychom měli kde bydlet, sjeli se všichni kamarádi, co jsme měli a pomáhali s přestavbou baráku ...
Byli to trempové?
Po nějakém čase, jak už to bývá, zemřel i otec ... a zas mi byli oporou kamarádi ...
Byli to trempové?
Když už sem byl dospělý, stalo se mi neštěstí a já najednou (a nejsem povinen vysvětlovat podrobnosti) nemohl chodit, byl sem odkázán na lůžko, byli mi oporou kamarádi ...
Byli to trempové?
Vzpomínám na ně a je mi smutno, jaký je rozdíl mezi tehdejší dobou a dnešní.
Ne, nejsem proti tomu, že dnes máme moderní dobu, internet, mobil ...
Jen chci říci, že podle mého názoru by měl stále platit zákon lesní moudrosti tak, jak jej kdysi sepsal E. T. Seton.
Z jeho knih by se měli všichni trempové učit.
Z jeho knih by se měli všichni trempové učit.
A taky chci říct, že nejen 52 víkendů do roka, ale 7 dní v tejdnu je opravdovej tremp trempem, na to byste neměli zapomínat.
Vůbec je těch moudrostí, co by měl tremp znát, podstatně víc.
Co mi ale leží na srci nejvíc, je to, že tremping není vůbec o tom, o čem se tu stále dohadujete a hádáte.
Není to o tom, kdo je, nebo není na tomto fóru správcem, vůbec to není o tom, co kdo nosí na sobě na vandr, vůbec to není o tom kdo je, či není ortodoxní tremp, ale o tom jak tremping prožívá ... co člověk cítí v sobě, ve svém nitru, v srci.
Není to o tom, kdo je, nebo není na tomto fóru správcem, vůbec to není o tom, co kdo nosí na sobě na vandr, vůbec to není o tom kdo je, či není ortodoxní tremp, ale o tom jak tremping prožívá ... co člověk cítí v sobě, ve svém nitru, v srci.
Tremping totiž není nějakej druh zábavy, tremping není jen o vandrech ... je to o vnitřním přesvědčení ... o pocitech.
JE TO ŽIVOTNÍ FILOZOFIE, ŽIVOTNÍ STYL.
JE TO ŽIVOTNÍ FILOZOFIE, ŽIVOTNÍ STYL.
A teďse ptám:
Sem tremp?
